Leden 2011



13.1.2011

13. ledna 2011 v 15:00 | zuzik |  ♥♥♥muj deniček♥♥♥
Tak dneska jsem si vzpoměla na rubriku muj deniček.Tak vam něco k tomu řeknu.Dneska byl docela supr den.Ale rano moc ne byla pisemka z matiky.Ale nej byl tělak dneska mi docela šel což je dobre.No a tedka jsem na blogu.Jo a neznate nahodou nějaky dobry film a nebo mega dobrou komedii pokud jo pls pisněte do komentu jakou a ja bych si ji stahla tak zatim čauky

Konec pozastaveni.............

11. ledna 2011 v 14:25 | zuzik |  ♥♥♥moje kecinky♥♥♥
Ahojky tak už jsem se konečně vratila za tu dobu co bylo na tomto blogu pozastavko založila jsem si tento blog http://z333zuzanka333z.blog.cz/ tak se tam pls podivejte a zanechte  koment take dneska bude končit pozastavko na tomhle blogu http://zuzinka333.blog.cz/ tak se tam taky pls podivejte.Vim pozastaveni bylo kratke ale někdy bude aj delši ale to tedka neřešte ja se du teda podivat na ostatni 2 blogy.Zatim pa a dneska ještě dojdu něco přidavat.

pozastaveni.........

6. ledna 2011 v 19:06 | zuzik |  ♥♥♥moje kecinky♥♥♥
Pozastaveni bude trvat od 6.1.2011 do asi tak 16.1.2011 ještě dam kdyžtak vědět ale na komentaře  budu odpovidat.


Duch z Pivoňského kláštera

5. ledna 2011 v 14:41 | zuzik |  ♥♥♥story♥♥♥

Vesničku Pivoň nalezneme v hornatém pohraničním kraji, západně od Domažlic. Nad vsí tu stojí zřícenina starého rozlehlého kláštera, který byl založen Augustiány ve 2. polovině 13. století. Byli do něj povoláni řeholníci z bavorského kláštera sv. Viléma. Tento majestátní klášter sice přečkal husitské války, ale roku 1573 vyhořel. Další stopy po drancování na budovách zanechali Švédové po třicetileté válce.

Od té doby ale nastaly Pivoni zlaté časy. Klášteru náleželo dvanáct vesnic a 136 poddanýchKonečnou barokní podobu dostala stavba v roce 1733. Roku 1800 získal v dražbě budovy kláštera advokát Stohr, který je přestavěl na zámek o třiceti pokojích. V roce 1843 byl celý objekt přičleněn k Poběžovickému velkostatku. V roce 1994 přišli do Pivoně kameničtí mistři Josef Šreibr a Jan Filip. V té době už jsou všechny budovy kláštera v troskách.

Oba řwemeslníci se snaží o záchranu historicky cenného objektu a pouštějí se do opravy gotické klenby. Večer si odcházejí odpočinout a zamykají za sebou pevné zámky. Také musejí někam uložit drahé nářadí, které mají s sebou. Vypadá to, že všechno bude bez problémů - kde nejsou dveře, jako například v otvorech bývalých oken, tam jsou pevné a mohutné mříže. Jednoho rána ale čekalo na oba nemilé překvapení. Jedna z mříží byla silou vyražena. Dokumenty si pořizují s pomocí fotoaparátu… Zděšení nastává po vyvolání filmu. Uvnitř foceného vnitřku kostela se rýsují obrysy částečně transparentní lidské postavy.

Ta je oblečena do splývavé kutny, je mírně sehnutá a vidět je přesně v místech, kde se podlaha propadá do klenuté podzemní chodby. Tam se má nacházet hrobka, ve které byli údajně pohřbeni zdejší mniši. Odborníci navíc mluví zcela jasnou řečí: "Obraz záhadné figury na snímku nevznikl chybou při vyvolávání ani retušováním." Tento fakt je ale hnacím motorem pro oba řemeslníky. Předčasně zde s prací končí a nechtějí mít už s tímto klášterem nic společného.V Pivoňském klášteře jsou až dosud neprozkoumané prostory, jsou zde porůznu rozmístěny nápisy v latině a uschováno tajemství ze života dávných mnichů.

Pod omítkou jsou schované původní fresky, které ještě nepromluvily. Bohužel je ale tento klášter ponechán svému rozkladu a tajuplný mnich už se možná nikdy neobjeví. Duch, který se tu zřejmě objevil, je zjevení, které žádalo o pomoc. Mohlo jít o ducha z z husitských válek, ale i ducha mnicha, který klášter kdysi obýval. Těžko už dneska říct, kde se nachází pravda. A těžko lze i předpokládat, že ji v nejbližší době objevíme.


prosim o komentiky na tomto blogu......

4. ledna 2011 v 20:39 | zuzik |  ♥♥♥moje kecinky♥♥♥
Prosim zajdete na tento blog www.zuzinka333.blog.cz a dejte mi tam prosim nějaky komentik diky

Život s upírem

4. ledna 2011 v 15:07 | zuzik |  ♥♥♥story♥♥♥
Zapomeňte na to, co víte - upíři existují! Já o tom přeci musím něco vědět! Alex odešel před hodinou, ale já se ještě teď chvěji. Stále cítím jeho ruce po celém těle, jeho dech za uchem, jeho rty na mém krku a ten zvláštní pocit krásné bolesti když skousl. Bylo to stejné jako už tolikrát před tím, ale přesto tak jiné - tak omamné a silné. Chtěla jsem to! Chtěla jsem ochutnat jeho krev! Stále vidím ten zvláštní výraz v jeho očích - ty rozpaky a smutek. Chtěl to také, ale nechtěl mě zničit. Nechtěl, abych byla jako on - ztracená v temnotě. Ale já to tolik chtěla! Miluji ho a udělám pro něj cokoliv! Řekla jsem mu to už tolikrát, ale vždy jen zavrtěl hlavou a raději odešel. Dnes zůstal o něco déle. Dlouze se na mě díval, jak ležím vyčerpaně v posteli. Vzala jsem ho za ruku. Políbil mě a poprvé řekl to, na co jsem tak dlouho čekala, řekl ta krásná slova - MILUJI TĚ. S větší naléhavostí než jindy jsem mu řekla, jak moc chci být s ním - NAVŽDY! Opět sklonil hlavu a chtěl odejít, ale tentokrát NE! Byla jsem rozhodnutá! Chytla jsem ho za ruku a políbila. Nebránil se a dokonce mě líbal něžněji než kdy dřív - jako by to mělo být naposledy. Bylo to teď nebo nikdy! Skousla jsem - z jeho rtu ukáplo několik rudých krůpějí jeho drahocenné krve. V tu chvíli mi připadala jako nejsladší nektar na světě. Cítila jsem, jak do mě proudí jeho síla, energie a nový život. Odstrčil mě a v jeho očích se mísila zloba a lítost. Zeptal se, proč jsem to udělala. Proč?! Kvůli jeho "miluji tě" a mému "navždy". Toho jsem se ale nikdy neměla dočkat. Ležím tu a stává se ze mě to, co jsem tak milovala, a co teď tolik nenávidím. Alex odešel a už ho nikdy nemám vidět. Bude upálen ranním sluncem jako trest za porušení zákona - podle něj mě měl zabít nebo ze mě udělat upíra. Pravda, on ho ze mě nakonec (i když nechtěně) udělal, ale prý raději zemře, než aby žil s pocitem viny, že to dopustil. Mám být tedy navždy bez něj? NE! Jediné "navždy" je s ním a to kdekoliv - třeba i v pekle! Je skoro ráno a pod těžkými závěsy prosvítá slabé světlo. Pomalu vstanu a jdu ke dveřím do zahrady. Najednou mnou projede ostrá bolest tak silná, že padnu na kolena. Má láska umírá! Roztáhnu závěsy a slunce mě začne spalovat svým žárem. Z toho světla se na mě usmívá Alexova tvář. Umíráme každý sám a přesto spolu.


4.1.2011

4. ledna 2011 v 14:47 | zuzik |  ♥♥♥muj deniček♥♥♥
To byla dneska ale ve škole hruza prvni hodinu se to dalo ještě zvladnout ale tu druhou hodinu jsem Kachnadostala poznamku za to že nemam cely ukol hotovy nohruza potom to bylo nudne a u občanky jsme dneska museli dělat jaky si denik jakože do něho psat vubec mě to nebavilo a nejhorši byl dějak nudny skoro celou hodinu jsme hleděli do te debilni učebnice ale naštěsti už ta škola skončila tak je volno ale večer se musim  zase učit to bude děs a hruza ta ahoooooooooooj

Něco malo.......

3. ledna 2011 v 17:06 | zuzik |  ♥♥♥moje kecinky♥♥♥
čauky všichni tak Click for a larger viewdneska jsem přidala story smrtici smich tak doufam že se vam bude libit dale krasnou friendskusovku ale to mate jedno dala jsem si dalši rubrikuKachna muj deniček prostě to bude muj deniček  jinak potřebujithdiamond.gif image by Salisko komentaře tak děkuju za každy vaš koment a ten kdo jsem přijde tak prosim at jsem da nějaky koment tedkauž musim jit dodělat slohovku do thsquishy.gif image by Saliskoškoly ale večer ještě dojdu tak zatim papa.


Smrtící smích

3. ledna 2011 v 14:36 | zuzik |  ♥♥♥story♥♥♥
Tenhle příběh vypráví Helen z Kalifornie.Dnes je jí 25let,ale tenkrát jí bylo 18..........Protože můj bratr rád poslouchá strašidelné příběhy, rohodla jsem se, že mu dám k narozeninám kazetu s hororem. Když jsem mu dárek dávala, byl napjatý, co v něm najde. "Super, strašidelný příběh! To si musím hned poslechnout!" vykřikl nadšeně a hned běžel k sobě do pokoje. Najednou jsem z pokoje uslyšela křik a strach nahánějící smích. Okamžitě jsem tam co nejrychleji běžela a byla jsem v šoku. Bratr ležel na zemi bílý jako křída a řval, jako když ho na nože berou. Z jeho kazeťáku vycházel příšerný smích, ktreý byl stále silnější a silnější. Byl tak hlasitý, že jsem si pomalu musela rukama zakrýt uši. Popadla jsem kazeťák a vši silnou s ním mrskla o zeď. Ale ten smích nepřestal, všemožně jsem s kazeťákem rumpovala, až to konečně zmlklo. Brášku museli odvézt do nemocnice, měl šok. O prá dní později jsem si v novinách přečetla: "Jedenáctiletá dívka nalezena mrtvá ve svém pokoji. Na pomoc bylo už pozdě! Vedle ní ležel jen magnetofon." Dodnes je mi záhadou, jak k té podivné příhodě mohlo dojít.

zitra zase ta škola.....

2. ledna 2011 v 19:47 | zuzik |  ♥♥♥moje kecinky♥♥♥
To je strašne zitra notazase ta škola a kroužky tak tady toho moc přidavat nebudu jenom par članku za tyden a až zase o vikendu ale furt prosim 2eulb4i.gif image by Lowinkao komentaře.



Upír v nemocnici

2. ledna 2011 v 11:49 | zuzik |  ♥♥♥story♥♥♥
Tento příběh se odehrál před 30ti lety v New Yorku,v jedné nemocnici na kraji tohoto města.Zažila ho 26ti letá sestra Jane...........Bylo mi to divné už od té doby co ho přivezli.Měl zlomenou ruku a otřes mozku.Nikdo za ním nechodil,ale po měsíci,když jsem se na něho byla podívat u něho stáli dva starší manželé."Promiňte,ale návštěvní hodiny už skončili...",zkusila jsem je nějak oslovit."Ano my víme,ale on nám opravoval střechu před měsícem když jsme byli na dovolené..."Nevěděla jsem co říct,a tak jsem se chystala,že vyměním ručníky."Nemohla by ste nás tady nechat osamotě???!!!",zeptal se mě najednou ten muž."ale jistě",odpověděla jsem a bez rozmyšlení odešla.U recepčního stolu jsem se probírala v papírech když jsem uvyděla jak manželé nasupují s nějakýma pytlema do výtahu.Zkusila jsem je doběhnout,ale výtah se mi zavřel přes nosem.Šla jsem tedy za mužem do pokoje 158,že mu vyměním zy ručníky.Kdýž jsem se chystala,že otevřu dveře koupelny muž na mě zakřičel:"Nikdy tam nechoďte,jasný?!""Jak vám ale mam vyměňovat ručníky?",zkusila jsem zaprotestovat."Nikdy tam nechoďte prostě!Jasný?""Ale...""Jasný""Ano,ale jestli si nekdo bude stěžovat že máte špinavý ručníky...",radši jsem rychle odešla,protože měl až vražedný výraz v obličeji.Podívala jsem se ještě rychle na rozpius,abych věděla kdy ho vezmou na vyšetření.aha zítra v 8:25.Skvělé.Druhý den v 825 jsem šla směrem k jeho pokoji.Doktor Sween ho zrovna vezl na kolečkovém křesle na vyšetření mozku.Vešla jsem do pokoje 158,pokoje pana Kerthenreda,jak jsem si předem zjistila,pomalu jsem otevřela dveře koupelny a na zemi jsem uviděla protrkané nemocniční sáčky od krve a trochu krve po zemi a zdech.Otočila jdem se že to pujdu nahlásit .Pokusil se o mě infarkt.Muž stál za mnou na vozíku byl dokror Sween s dvěmi krvavými dírkami na krku jako od upíra."Říkal jsem ať sem nechodíte!!!"Když obcházel vozík prosmekla jsem se mu a utíkala po chodbě pro ochranku.On však běžel za mnou."Póóóómóc!!!"křičela jsem zoufale.Naštěstí mě uslyšel policista Honckins který měl zrovna službu."utečte Jane!!",vykřiknul na mě.Poslavil se Kerthenredovi čelem.Ten s ním ale praštil o ze´ˇd a vyskočil z okna.Když jsme se podívali z pocitem,že leží mrtví na zemi ve střepech,protože pád z 3tího parta nemohl přežít,velice sme se vyděsili.Na zemi nikdo nelezel.Jen střepi a trocha krve...

Něco malo o Seleně Gomez...

2. ledna 2011 v 9:57 | zuzik |  ♥♥♥celebrition♥♥♥
 Povolání: Herečka, zpěvačka, textařka
Věk: 18
Datum narození: 22. 07. 1992
Místo narození: Grand Prairie, Texas, USA
Znamení: Rak   aktuální horoskop »
Výška: 168 cm
Členka skupiny: Selena Gomez & The Scene